PLASTIcká operace OČNÍCH VÍČEK

Jemná kůže očního okolí i samotná oční víčka jsou prvními místy na kterých lze pozorovat přirozené projevy stárnutí. Kromě tvorby vrásek okolo oční, především díky mimice obličeje, dochází s přibývajícím věkem také k poklesu kůže a tvorbě kožních nadbytků v oblasti horních víček a tvorbě tukových nadbytků v oblasti dolních víček. Významnou roli hrají samozřejmě také dědičné faktory či životospráva. Ideálním řešením jak pomoci obličeji získat zpět mladistvější vzhled je plastická operace horních či dolních víček. Operace očních víček jsou někdy též odborně nazývány blepharoplastika. Plastická operace horních nebo dolních víček, případně kombinace obou zákroků při jedné operaci, je v současné době jednou z nejžádanějších operací v oblasti estetické medicíny. Mnohdy se totiž nejedná pouze o problém estetický, ale také funkční, neboť převislá oční víčka mohou způsobovat zhoršené vidění či pocit únavy. Velmi často se také provádí plastická operace víček v kombinaci s faceliftem či browliftem. Kontraindikací k oběma zákrokům, tzn. kdy se nedoporučuje plastiku horních či dolních víček provádět, může být slabý slzný film (pokud oči produkují málo slz), krátká kůže v oblasti víček či pokud pacient trpí oční infekcí.

Důležitým faktorem pro provedení operace víček je dobrý zdravotní i psychický stav. Některé kliniky rovněž před zákrokem vyžadují předoperační vyšetření u očního lékaře.  Před každou operací je také důležité provést osobní konzultaci s budoucím operatérem, při které se pacient dozví veškeré důležité informace o průběhu zákroku, pooperačním hojení či možných komplikacích. V případě operace horních víček se jedná především o odstranění kožního nadbytku na obou horních víčkách, případně i tukových váčků. Zákrok se provádí nejčastěji pouze ambulantně v lokální anestezii, bez nutnosti hospitalizace.

Plastická operace horních víček

Indikací k plastice horních víček jsou tedy pokleslá horní víčka s kožními nadbytky a tukovými výhřezy. Existuje několik typů způsobů této operace a vedení řezu na horních víčkách. Ten je volen chirurgem dle individuální indikace každého pacienta.

Ještě před samotným zákrokem chirurg na horních víčkách zakreslí kudy vést řez a vyměří přebytečnou kůži, kterou bude nutno při zákroku odstranit. Poté je do podkoží v oblasti horních víček aplikováno místní anestetikum, které víčka po dobu operace znecitliví a pacient tak nepociťuje žádnou bolest. Řez může být veden buď přes kůži či vnitřkem víčka tak, aby výsledná jizva, umístěná v přirozeném ohybu víčka,  byla co nejméně nápadná. Po odstranění přebytečné kůže horního víčka a odstranění tukových výhřezů jsou opět obě části sešity. Při nadbytku okrouhlého svalu očního se provádí také redukce svalových vláken.

Po operaci se v průběhu pooperačního hojení běžně vyskytují otoky a modřiny v oblasti víček, které se v průběhu 1-2 týdnů samy vstřebají. Po 5-10 dnech se odstraňují stehy. Po operaci se doporučuje spát s hlavou ve zvýšené poloze a také vyhýbat se alespoň v prvních 10-14 dnech zvýšené tělesné aktivitě. Z důvodu zvýšené citlivosti očí na světlo i zvýšenému slzení se doporučuje nosit po zákroku tmavé sluneční brýle, které zároveň zabraňují vniknutí cizích předmětů do očí, které by mohly oko dráždit (např. prach). Pooperační bolest po plastice horních víček bývá minimální. Rychlejšímu průběhu hojení lze napomoci také přikládáním chladných obkladů na víčka. V prvních týdnech po operaci je nutné víčka chránit před přímým slunečním zářením a vyhnout se i soláriu, aby čerstvé jizvy nezpigmentovaly.

Výsledek plastiky horních víček bývá dlouhodobý a většinou není nutné operaci opakovat. Pokud se však stav víček, např. zhruba za 10 let, začne zhoršovat a docházet opět k poklesu víček a výhřezu tuku, je možné opět operaci provést. Další zákrok ve stejné oblasti je navíc pro chirurga mnohem jednodušší, neboť může využít předchozího přístupu a řezu jako při první operaci. Operací horních víček je dosahováno vynikajících výsledků a po úplném zahojení víček vypadá obličej mladistvěji.

Poslat dotaz specialistovi